S radiodiagnostikou, jedním z odvětví lékařské fyziky, se během života setká každý z nás, ať už je to běžný zubní rentgenmamografický screening pro včasnou diagnostiku nádoru prsu a nebo CT vyšetření. Jde o generátory především brzdného fotonového záření, součástí přístrojů je vždy rentgenka a detektor. Dříve se pro záznam využíval radiografický film, dnes se stále více uplatňuje digitalizace obrazu a tedy plošné elektronické detektory. Největší procento umělého ozáření obyvatelstva pochází právě z lékařství a úkolem fyzika v radiodiagnostice je mimo jiné optimalizovat dávky dodávané pacientům při vyšetření. Optimalizace znamená, že doručíme pouze takovou dávku záření, jaká stačí pro dostatečně kvalitní obraz a určení diagnózy. Optimalizace se dosahuje nastavením vhodných hodnot napětí, proudu, expozičního času a dalších parametrů. Často je možné optimalizovat ozáření polohováním pacienta a použitím vhodných ochranných pomůcek. Dávky pacientům se následně vyhodnocují pomocí jednoduchých programů, u složitějších případů je možné sáhnout k sofistikované metodě Monte Carlo, kdy se ozáření statisticky simuluje na základě znalosti složení lidské tkáně a účinných průřezů (pravděpodobnosti) různých typů interakcí. Pacient podstupující vyšetření ionizujícím zářením se může informovat o tom, jakým způsobem u něj byly aplikovány principy radiační ochrany a jakou při vyšetření obdržel dávku.